Ukázka CANISTERAPIE na naší škole

V rámci implementační aktivity Spolupráce mezi MŠ a ZŠ proběhla v měsíci listopadu ve IV. odd. ŠD ukázka Canisterapie, při které se v průběhu dvou dní vystřídalo celkem osm tříd. Jednalo se o děti z naší školy a děti z MŠ Okružní. Další setkání proběhnu v měsíci lednu 2019.

O možnostech využití Canisterapie pojednává následující text…

Mentální postižení – V této oblasti napomáhá „canisterapie“ u dětí s různým stupněm mentálního postižení k udržení jejich delší pozornosti. Canisterapeutický pes je nápomocen při rehabilitačním cvičení, a to speciálně při nácviku a rozvoji hrubé a jemné motoriky a uvolňování spasmů atd. Hrou s pejskem se rozvíjí u dětí motorická činnost a podporuje se a rozvíjí fantazie. Pejsek napomáhá sbližování se s okolím a podporuje komunikativnost, zajišťuje pocit ochrany a jistoty a je to důvěrník, kamarád a věrný společník.

Autismus – se projevuje narušenými komunikačními schopnostmi, stereotypními vzorci chování a abnormální sociální interakcí. U těchto dětí je canisterapie velmi důležitá především pro jejich styk s okolním světem. Pejskové plní roli určitého prostředníka mezi lidmi a okolním světem a přispívají k jejich duševní rovnováze, snižují pocit osamění. Prostřednictvím pejska lze dosáhnout zlepšení projevů autismu a zlepšit jejich sociální schopnosti natolik, že se mohou zúčastnit běžné školní docházky.
Tělesné postižení – při rehabilitaci a fyzioterapii – je možné se v tématu zaměřit na různé typy cvičení, úlevu od problémů pohybového aparátu, polohování, práci s lidmi se specifickým typem postižení, výhodou je poměrně snadná měřitelnost výsledků – rozsah pohybu, délka uvolnění apod. Důležitým faktem je, že pes odbourává pocity osamělosti a stává se prostředníkem ke kontaktu s okolím.

Smyslové postižení – u smyslového postižení např. u nevidomých, je využíváno jak psů asistenčních, tak i psů canisterapaeutických. Je to kamarád a společník, který snižuje strach a stres z neznámého prostředí.

U sluchově postižených je také využíván jak pes asistenční, tak pes canisterapeutický. Pejsek zvyšuje nezávislost postiženého, zvyšuje soběstačnost a sebedůvěru postiženého.

Epilepsie – Pro osoby trpící epilepsií je canisterapeutický pes uklidňujícím faktorem a může být nápomocen při snížení záchvatů, dodává pocit bezpečí, svobody a volnosti. Někteří pejsci dokáží vycítit blížící se záchvat a varovat postiženého.
Psychologická a psychiatrická onemocnění – u těchto onemocnění napomáhá pejsek ke zlepšení komunikace mezi pacienty a ošetřujícím personálem. canisterapie je v tomto oboru velice vhodnou metodou a možnosti aplikací jsou široké. Lze porovnat účinnost tradičních metod versus canisterapie, lze nalézt způsoby, jak canisterapii zapojit do tradičních metod a oboje u širokého spektra klientů. Bohužel se zde hodně pohybujeme na hranici subjektivních pocitů klienta, máme různé úrovně mentální kapacity atd. Je zde důležité spolupracovat s profesionálem, který ví, jak klientovy projevy vyhodnocovat.

Logopedie – využití psa v logopedii je velice efektivní, např. u elektivního mutismu (jedná se o výběrovou nemluvnost vůči konkrétní osobě nebo vůči prostředí) a dalších postižení. Lze dobře identifikovat reakce a pokroky klienta. Je motivací k rozšiřování slovní zásoby.

Bc. Iveta Radílková Kašpaříková