23.8.2007 00:00

Práce a cestování v USA (exkluzivní reportáž pro ZSBROK přímo z Ameriky)

Možností jak strávit prázdniny je spousta. Je možno lenošit na kanapi u televize, strávit prázdniny u babičky, s kamarády u vody. Někoho lákají počítačové hry, jiného sportování, dalšího zase pokukování v oblíbených obchůdcích s nejnovějšími módními výstřelky atd., atd., atd.

Ale abych Vás trochu uvedl do své „reportáže“. Studuji vysokou školu v nějakém tom vyšším ročníku. U studentů těchto (ale mnohdy nejen těchto) škol je tak nějak obecně vžité, že se o prázdninách snaží odlehčit finanční rozpočet svým rodičům nějakou tou brigádou. Většinou jim stejně nic z výdělku nedají, ale rodiče jsou stejně rádi, že alespoň jejich potomek zjistí, jak chutná chleba tvrdě pracujícího člověka a že zjistí, co stojí lopoty jejich nový mobil, tričko či kabelka.

Ale zpět na začátek předešlého odstavce. Já jsem se letošní prázdniny snažil o spojení užitečného s příjemným. Již přes 2 roky mě lákal k nakouknutí stát jménem USA. Nejsem žádný šílený amerikanista, který říká, že jedině USA je nejlepší, ale jedno se jim upřít nedá. Je zde ohromné množství věcí k vidění. Od přírody, zvířat, až k velkému počtu lidí posbíraných z celého světa.

Přes agenturu jsem si vybral práci na stavbě ohromných a luxusních dřevěnic ve státě Montana (severní hranicí sousedí se státem Kanada). Tyto dřevěné domy jsou v horách, kde se kromě majitelů, zaměstnanců stavebních firem a zvěře nedostane nikdo. Jejich vlastníci povětšinou nejsou žádní chudáci. Bill Gates (pozn. nejbohatší muž světa - majetek cca 60 mld. dolarů), Bruce Willis a podobní „obyčejní“ lidé. Má pracovní pozice na stavbě se jmenuje LABOUR. V překladu to znamená pracovní síla nebo námaha. Pokud jedete do USA pracovat jako student na 2-3 měsíce, tak se většinou nedá počítat s místem šéfa nějaké americké banky. Někdy je práce lehčí (zametání, úklid stavby…), jindy zase těžší (přenášení 60 kg trámů).

Nedá mi, abych alespoň ve zkratce nepopsal jeden pracovní den, kdy padly hned dva mé osobní rekordy. Asi v 8:00 ráno jsme dostali za úkol vykopat jámu 30 palců hlubokou (75 cm - v USA jsou zcela jiné měrné, objemové jednotky, než je tomu v ČR). Výkop měl být dlouhý 40 yardů (zhruba 36 metrů). Byli jsme na to 3, nicméně lesní terén, v kterém měla být jáma vykopána, dával jasně najevo, že dneska to určitě nestihneme. Kolem 9:00 šel kolem šéf a když viděl, že jáma námi vykopaná je v zemi jen jakousi dírkou v zemi (zrovna jsem totiž soupeřil o každý centimetr se statným pařezem) velkomyslné nadhodil, že dá každému navíc 100 dolarů, když práci stihneme do půlnoci. Toto byla spoušť, která odstartovala ďábelskou 14 hodinovou jízdu s krumpáčem a lopatou. Nebudu to zdržovat. Práci jsme stihli do 22:00. Tak tak, protože ještě 10 minut navíc a neviděli bychom skrze tmu kam kopnout. Na druhou stranu už jsme stejně nemohli krumpáč ani pořádně zarazit do země. Vítězoslavně, avšak totálně vyřízeni jsme dojeli domů. Ten den jsme si každý vydělali s bonusem od šéfa a přesčasy asi 6000 Kč. To byl můj první rekord. Druhý spočítal v totálním vyčerpání. Ještě nikdy se mi po fyzické práci nestalo, abych měl lehký pocit zvracení. Druhý den dopoledne jsem nemohl skoro nic zvednout. Tělo prostě nefungovalo. Nicméně ten den jsem ještě v práci strávil 13 hodin - avšak již daleko lehčí práce.

Práce, ať už všelijaká, však probíhá v nádherné přírodě. Nepatřím k lidem, kteří místa, kde 3 krát pípne vrabčák, okamžitě označují za krásné. Nicméně zde - hmm, klobouk dolů! Uznávám vkus každého, ale mně osobně se hory líbí. V celé západní části Montany leží pohoří Rocky Mountiens. Já v této oblasti (Big Sky, stát Montana) bydlím i pracuji. V životě jsem byl nejvýše na hoře Praděd (pozn. pohoří Jeseníky, nadmořská výška 1491 m n. m.). Nyní bydlím ve výšce 2100 m n. m. a denně pracuji ve výškách kolem 2600 m n. m.

Pro zájemce o finanční stránku práce v USA zkusím napsat následující odstavec. Minimální mzda v USA je kolem 6,5 dolarů na hodinu. Je zde mnohdy častým jevem (oproti ČR), že Američané pracují ve více zaměstnáních zároveň. Průměrná mzda se tak pohybuje kolem 2.000 dolarů (USD) za měsíc. Např. V Mac Donaldu Vám dají tak 8 dolarů na hodinu. Samozřejmě záleží na tom co děláte a kde to děláte (jaký stát - jsou státy chudší Alabama, Wisconsin … a bohatší - Kalifornie, New York, …). Já osobně mám 12 dolarů na hodinu. Za měsíc tudíž (i s přesčasovými hodinami) dosahuji průměrné americké hodnoty. Musíme si však (my jako Češi, resp. studenti) uvědomit pár drobností. Mezi asi nejzásadnější drobnost patří vstupní poplatky. To jest poplatky agentuře, která vám zprostředkuje zaměstnání a potřebné vstupní dokumenty do USA (15 - 20 000 Kč), letenku (zpáteční - aby se Američani ujistili, že zase odletíme) a v neposlední řadě určitý vstupní kapitál (hold s 1 dolarem v kapse vás do USA nepustí, když už peníze nemáte, tvařte se, že si dolary podpalujete doutníky - třeba budete mít štěstí a pustí vás). Mně osobně vstupní poplatky vyšly tak cca na 60 000,- Kč. A to vskutku není málo. Jen na závěr podotknu, že současný kurz (velmi nestabilní v jednom směru - pořád klesá) dolaru je v přepočtu 1:20 (tj. 1 dolar se rovná zhruba našim 20 korunám).

Ale teď k těm příjemnějším částem této výpravy. Záleží samozřejmě na gustu každého, ale Amerika je jako stvořená k cestování. A to je povětšinou to pravé lákadlo, proč sem vlastně jít. Člověk si tu něco vydělá, pozná řeč (přeci jenom je angličtina v současnosti docela důležitá) a ještě je schopen za rozumné peníze procestovat kus světa (a nutno uznat, že USA má co nabídnout). Já osobně (+ dva kamarádi) si chceme půjčit auto asi na necelý měsíc a procestovat západní pobřeží. Tj. cestovat ze státu Montana přes národní a nádherné parky (Yellowstonský, Zion, Grand Canyon, …), města (Salt Lake City, Las Vegas - ráj heren a kasín, do Los Angeles - Hollywood, Beverly Hills a San Francisco) a potom pro Američany známé dálnici č. 1 (cesta, která vede od jihu k severu téměř pořád podél pobřeží Pacifického oceánu až ke kanadským hranicím) a zpět do Montany. Na závěr letět tak na 3 dny do New Yorku, kde se chceme podívat na světově známé monumenty. Sochu Svobody, „díru“ po dvojčatech, Manhatanské mrakodrapy apod. Jak a kde budeme spát, o tom prozatím moc nepřemýšlíme, snad jen si budeme muset dávat pozor při spánku na chřestýše a škorpióny. Nicméně pořád máme v této chvíli před sebou 2 týdny práce a toto všechno je pro nás zatím pouze pěkná hudba budoucnosti. Uvidíme, jak to všechno dopadne - zážitky z cest snad popíši v reportáži druhé, která bude napsána až v České republice. Ale už teď věřím, že mě čeká ještě ohromné množství zážitků a dobrodružství.

Pro www.zsbrok.cz přímo ze Spojených států amerických v těchto dnech napsal

Bc. Miroslav Pizur

Fotogalerie:

pohled na vrchol Lone Peakupohled na Lone Peak - 3800 m n. m. - tuto horu jsme zdolalijelen v Yellowstonském národním parkubizon v Yellowstonském národním parku30 m vysoký gejzír Old Faithful - s pravidelnou erupcíMontanské rodeotypická cesta v USAvlastníci domu to nebudou mít ke golfovému hřišti zas až tak dalekojedna z mnoha stavebCesta vedla z Bruntálu do Prahy. Odtud letadlem do Frankfurtu n. M. (Německo) - Denver a Bozemanu (USA).
 
eu
eu
powered by

Radek Vala - Tvorba WWW stránek

 2006-2021