Pondělí 5. května 2025, 7:30 ráno. Před základní školou se to hemží batohy, kufry na kolečkách, ospalými obličeji a vzrušením ve vzduchu, které by se dalo krájet. Po měsících těšení, plánování a oprašování angličtiny nastal den D – vyrážíme na poznávací zájezd do Anglie!
Autobus přijíždí na minutu přesně. Náš pan řidič má výraz člověka, který ví, že ho čeká 24hodinová jízda s partou nadšených školáků. Statečně se usmívá a nakládá kufry. Ještě poslední objetí od rodičů, poslední kontrola pasu – a jedeme!
Hranice s Německem projíždíme bez větších komplikací. Krajina se pomalu mění – české vesničky střídají německé městečka, paneláky se mění v cihlové domky s pečlivě zastřiženými živými ploty. V autobuse zatím panuje euforie. Někdo vytahuje karty, jiný sluchátka, a ti největší dobrodruzi už zkoušejí první anglické fráze z poskytnuté složky od cestovní agentury.
K večeru přijíždíme do Nizozemska – silnice rovné jako pravítko, větrné mlýny, tulipány a hlavně spousta kol! Všude, kam se podíváš. Přemýšlíme, jestli se dá v zemi cyklistů vůbec ztratit – stačí jet za proudem šlapajících Nizozemců a člověk dojede kamkoli.
Před půlnocí vjíždíme do Belgie. Tady už se začíná projevovat únava. Autobus se ztišil, většina z nás podřimuje nebo pozoruje noční města z okna. Brusel v dálce svítí jako vánoční stromeček. Někde mezi čokoládou a hranolkami míjíme hranice s Francií – zemí elegance, vína a… nutnosti nově zavedené pasové kontroly.
Ano, letos se změnila pravidla. Na francouzském hraničním přechodu se probouzíme z polospánku do reality – každý musí z autobusu ven, pas do ruky a tvářit se, že nejsme nebezpeční. Některé tváře strážníků jsou vážnější než hodina matematiky, ale my to bereme s humorem. Pas ukázán, úsměv přidán, otázka zodpovězena – a jedeme dál!
Brzy ráno konečně přijíždíme do přístavu v Calais. Slunce zatím nevychází nad mořem a my s otevřenou pusou zíráme na trajekt, který nás převeze přes kanál La Manche. Loď je obrovská, má několik pater, kavárny, obchody a dokonce i hernu! Po všech těch hodinách v autobuse se nám houpající se podlaha zdá jako luxusní tančící parket.
Cesta přes moře trvá zhruba hodinku a půl. Vítr fouká, rackové křičí a my si připadáme jako opravdoví mořeplavci. A pak – konečně – východ slunce, bílé skaliska a my vstupujeme na britskou půdu!
Je úterý, 6. května, 8:45 místního času. Brighton! Slunce svítí, moře šumí, a nás čeká týden plný dobrodružství, angličtiny, památek a nezapomenutelných zážitků. Už teď víme, že tohle bude cesta, na kterou budeme ještě dlouho vzpomínat.
Aktualitu dosud vidělo:
návštěvníků
IX. ročník soutěže ve zpěvu lidových písní Bruntálský slavík 2023 proběhl v ZŠ Okružní, Bruntál...
