Londýn za jeden den – aneb jak jsme přežili vstávání v pět! Květen 9., 5. den - Základní škola Bruntál, Okružní 38, příspěvková organizace

Londýn za jeden den – aneb jak jsme přežili vstávání v pět! Květen 9., 5. den

Budík zvoní. Pět ráno. Pět! Vážně?! V tomhle čase se běžně budí jen pekaři a superhrdinové… Ale my jsme vstávali s jasným cílem – dobýt Londýn. V polospánku jsem si čistil zuby a přemýšlel, jestli ten nápad nebyl jen sen. Nebyl. Byl to začátek jednoho z nejbláznivějších dní.

V šest nás čekala snídaně. Kdo by čekal něco typicky anglického, šeredně by se spletl. Měli jsme crumpets s Nutellou a džus – a musím říct, že tahle kombinace byla překvapivě dokonalá. Měla v sobě přesně to, co jsme v tu chvíli potřebovali: energii, sladkost a trošku pohodlí domova.

Po rychlém zbalení kufrů a loučení s “náhradní”rodinou, které připomínalo scénu z dramatického filmu („Nezapomeňte se ozvat!“ „Opatrujte se!“ ), jsme se v 6:30 přesunuli na sraz. Všichni s ospalýma očima, ale natěšení.

V 7:00 jsme vyrazili směr Londýn. První zastávkou byl Greenwich, konkrétně slavný poledník. Stoupli jsme si na něj a na okamžik jsme stáli jednou nohou na východní a druhou na západní polokouli. A samozřejmě – fotky musely být! Kdo by odolal klasické póze „já jsem světoběžník“?

Následovala plavba lodí z Greenwich směrem k London Eye. A že to byla plavba! Vítr ve vlasech, krásný výhled na město z hladiny Temže – skoro jako z reklamy na Visit London. Každý měl u nosu mobil, protože panorama Londýna se fotí samo.

Po vylodění jsme pokračovali k London Eye. Zde se nám podařilo dostat se na dopolední termín a 🌞nám dopřálo výhled na Londýn z výšky. Vzpomínka na pana učitele Maka nechyběla. Prošli jsme do Leak Street Tunnel – známý streetartový tunel, který voněl po spreji a tvořivosti. Každý kousek zdi byl malým uměleckým dílem. Bylo to jako galerie bez vstupného.

Dále jsme se vydali k Big Benu, který byl tentokrát bez lešení (hurá!) a vypadal jako z pohlednice. Kdo nemá selfie s Big Benem, jako by tam nebyl. Odtud jsme prošli do St. James’s Park – krásného zeleného ráje uprostřed města. V nejstarším královském parku jsme poprvé potkali černé i bílé labutě a chvíli jsme jen tak odpočívali a krmili je (ano, vím, že to se nemá, ale jak odolat těm očím?!).

Pokračovali jsme k Buckinghamskému paláci. I když král nebyl doma, před palácem to žilo. Lidé, stráže, focení… a my mezi tím vším. Odtud jsme se přesunuli na Piccadilly Circus – místo, kde bliká tolik reklam, že by se z toho točil svět i bez Londýnského kola.

Pak následovala cesta na Leicester Square. Tam jsme dostali trochu volného času – a co myslíte? Rychlý rozchod na jídlo a dokoupení suvenýrů. Klasika. Kluci běželi pro fish & chips, holky do obchodu s magnetkama, a já? Někteří stáli ve frontě na Bubble Tea – ano, i tohle je součástí moderního Londýna.

Následovala poslední část procházky – z Leicester Square na Trafalgar Square. Tam jsme zkoumali sochy, fontány a palác Národní galerie, ale hlavně jsme hledali stín – slunce se opíralo a naše nohy protestovaly.

Od Trafalgaru jsme zamířili k O2 aréně. Nešli jsme dovnitř, ale zastavili jsme se u ní na poslední nákupy a návštěvu toalet. (Důležitý bod dne – najít čisté veřejné WC v Londýně je úspěch hodný diplomu!)

Pak už následoval přesun zpět k autobusu. Každý sedl na své místo, zavřel oči – a v tu chvíli už byl Londýn jen za oknem. Zbyla po něm kopa fotek, bolavé nohy, pár suvenýrů a milion zážitků.

A na konec? Odjezd na trajekt. Noc nás čekala na vodě – s pohupováním, šumem vln a hlavami plnými vzpomínek.

Maminky bojte se😘 Vezeme sebe a “voňavé” ponožky👍