V den čtyřiasedmdesátého výročí jeho popravy byla v Bruntále odhalena pamětní deska čestnému občanu města Alfonsi Kavalcovi.

Bruntál si tak připomněl a uctil památku člověka, jenž prokázal mimořádný soucit, za který jej nakonec fašisté připravili o život.

Před budovou Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj – Územního pracoviště v Bruntále se ve čtvrtek 20. října 2016 seřadily desítky lidí, počínaje žáky místních škol po špičky správních finančních institucí. Nechyběli představitelé města, Muzea v Bruntále, Klubu Za starý Bruntál, zástupci médií a řada dalších. Vzácnou návštěvou byly praneteře Alfonse Kavalce – Marta Pindurová a Dagmar Juřenová.

„Koncem srpna roku 1941 Alfons Kavalec, s plným vědomím, že jej to může stát život, vykonal něco, co plně odpovídalo jeho povaze plné soucitu, laskavosti, obětavosti a odvahy. Nenechal jej lhostejným a klidným osud příslušníka blízkého srbského národa, prchajícího válečného zajatce, kterému bezprostředně hrozila smrt,“ řekl v úvodu slavnostního aktu starosta města Petr Rys. Vyzval všechny, aby nezapomněli slova Kavalcovy výpovědi, která ocitoval. „Jako bývalý zajatec vím, jak to bolí, když se nenajde dobré srdce a všude je člověk odmítán.“

Velmi dojemný byl projev náměstkyně ministra financí. Alena Schillerová přečetla dopis, který Alfons Kavalec napsal v posledních hodinách před popravou své ženě Božence. Mimořádnou odvahu a zásluhy v boji s fašismem připomněli při svých proslovech také ředitel sekce a zástupce generálního ředitele Generálního finančního ředitelství Jan Ronovský a generální ředitel Generálního ředitelství cel Milan Poulíček.

Alfons Kavalec se zachoval mimořádně odvážně, když při plném vědomí hrozby nejvyššího trestu Srbovi pomohl s obstaráním šatů, přístřeší i dokladů na české jméno. 6. července roku 1942 byl odsouzen Lidovým soudním dvorem v Berlíně k trestu smrt pro „zemězrádné jednání“. Rozsudek byl vykonán v Berlíně v úterý 20. října 1942.

Alfonsi Kavalcovi, který byl před vyhnáním ze Sudet mnohaletým zaměstnancem Celního úřadu v Bruntále, byl za prokázání vynikajícího činu v nebezpečí života a obětování života udělen in memoriam Československý válečný kříž 1939. Jeho jméno nese ulice u městského parku v Bruntále. Jeho památce je věnována část městské expozice, kde je mimo jiné k vidění také již zmíněný dopis ženě Božence.