Po půl roce se však sourozenci, čtrnáctiletý Jan a dvanáctiletí Adam a Anička Podivinští, rozhodli, že myšlenku časopisu uskuteční.

„Poprosili jsme o pomoc učitele, samozřejmě nás hned podpořila paní Kociánová, přidal se i můj třídní a pak v podstatě celý učitelský sbor, který se chtěl taky zapojit, takže nakonec se nám časopis podařilo rozjet,“ sdělil Jan Podivinský, žák a šéfredaktor školního časopisu PLESK.

Zrod časopisu

„Nejdřív byl sestaven nějaký tým, ve kterém jsme se pobavili 
o tom, koho co zajímá, a začali pak podle toho dodávat materiály, články a tak podobně. První číslo bylo takové zkušební, chtěli jsme zjistit, co to s lidmi udělá, a reakce byly velmi pozitivní,“ prohlásil nadšeně Jan Podivinský.

Časopis je mimo jiné i trochu recesní a občas se v něm objeví články vymyšlené jen tak pro pobavení čtenářů, autoři název časopisu odvodili od jména známých českých novin.

„Prakticky jsme zparodovali název známých novin Blesk, ne že bych na něj nějak chtěl narážet, ale občas mi přijde, že v některých článcích bývají určité nepřesnosti, nad kterými často vrtím hlavou, přesto mi to přijde velice vtipné, proto jsme náš časopis nazvali PLESK,“ vysvětlil Jan Podivinský.

Prodej časopisu a zájem

Časopis má podle něj veliký úspěch, žákům se moc líbí a je o něj veliký zájem. Za jedno číslo časopisu žáci platí symbolických pět korun, poplatek zavedl Jan proto, že si výtisku pak budou žáci více vážit a jen tak jej nevyhodí, všechna práce by pak přišla vniveč. Časopis si tak mohou koupit ti, co o něj mají zájem, a zájem o něj opravdu je.

„Postupem času se to dostalo až do té fáze, že nyní prodáváme většinou okolo 150, když vezmeme v potaz, že se jedná o časopis pro školu, kam dochází přibližně čtyři sta žáků, tak prakticky máme odběr od více jak třetiny lidí, pro které je tento časopis určen,“ říká Jan Podivinský.

Témata v časopisech jsou různá, autoři se snaží vyhovět zájmům odběratelů, na stránkách mohou čtenáři objevit články týkající se přírody, vědy, techniky, sportovního dění na škole nebo i stránky s vtipy a zábavnými obrázky.

Plány do budoucna

Časopis PLESK vychází jednou do měsíce, kratší interval by autoři nestíhali, tvorba je časově náročná a často musí dát přednost spíše domácím úkolům a přípravě do školy. Momentálně se spekuluje o tom, zda časopis po odchodu Jana Podivinského na střední školu vydrží.

„Doufám, že časopis neskončí mým odchodem ze školy, snad po mně tu organizaci časopisu mí sourozenci převezmou a budou pokračovat. Snad se časopis i vyvine dál, co se týče grafického vzhledu a kvalitnějšího obsahu,“ oznámil Jan Podivinský. Osobně je Jan Podivinský nejvíce pyšný na hned úplně první článek, který se týkal turbomotorů vyráběných blízko města Olomouc.

Pochvala ze strany učitelů

Časopis je zajímavý už jen tím, že jej tvoří sami žáci, učitelé na něm akorát provedou korekturu nebo občas doporučí návrhy na článek. Žákům moc fandí a chválí je.

„Líbí se mi, jak je časopis vytvořený, je pěkně graficky zpracovaný, vidím v něm i pestrost, co se týče témat, ať už jsou to soutěže, články nebo například drobné boxy nacházející se vespod stránky, je v nich vždy nějaká známá postavička, která čtenáře celým časopisem provází a každé téma komentuje.

Podle mě je úroveň tohoto časopisu opravdu vysoká,“ zhodnotil časopis František Mrtvý, třídní učitel Jana Podivinského.

Podle učitele časopis funguje zejména právě díky Janovi a jeho opravdu náročné práci okolo vydávání a úpravy. „Kolikrát 
s Honzou stojím u kopírky a vidím, kolik těch stran má, a to je ještě musí správně seřadit, sepnout a podobně, jsou to hodiny práce.

Chtěl bych vyzdvihnout i grafickou úpravu loga PLESKu, kterou Honza navrhl sám a vytvořil za pomoci spolužáka Dušana Konečného. Honza je velmi šikovný, nezbývá mi než jej chválit a popřát štěstí, ať se mu daří i dál,“ uzavřel František Mrtvý.

Miriam Opletalová